Hranice, které by neměly existovat: Od štúrovské přísahy po Štefánikův tunel

V dnešní překotné době často zapomínáme na milníky, které formovaly naši svobodu a identitu. Upínáme se k moderním tématům, zatímco hluboké kořeny našich dějin pomalu zarůstají zapomněním. Je to obrovská škoda. Zvláště v nynější éře, kdy se Evropa potýká s hledáním vlastní jednoty, bychom měli obrátit zrak k událostem, které fyzicky i duchovně spojily dva nejbližší bratrské národy – Čechy (včetně Moravanů) a Slováky.

Nedávné zářijové oslavy 100. výročí proražení legendárního tunelu generála Milana Rastislava Štefánika pod Polanou a doprovodné akce na moravsko-slovenském pomezí nám jasně ukázaly, že tyto dějinné vazby jsou stále živé. Tento monumentální železniční tunel není jen úchvatným technickým dílem meziválečného Československa, ale především hmatatelným, fyzickým symbolem naší sounáležitosti.

Duchovní základy v kopcích nad Javorníkem

Abychom plně pochopili význam tohoto spojení, musíme se vrátit do revolučního roku 1848. Dne 16. září 1848 byla ve Vídni založena Slovenská národní rada jako první nejvyšší slovenský politický orgán. Její kroky bezprostředně vedly na moravsko-slovenské pomezí. V kopcích nad Javorníkem, nedaleko obce Velká nad Veličkou, se začalo formovat dobrovolnické vojsko štúrovců.

Nebyl to však čistě slovenský boj. Do vedení povstalecké armády byli delegováni také dva Moravané a jeden Čech – vojenští velitelé Bedřich Bloudek, František Zach a Janeček (1:08:58). Když dobrovolníci v září 1848 skládali na moravské straně hranice svou přísahu, zazněla z úst vůdců prorocká slova: „Nebolo a nebude hraníc medzi našimi s bratmi inými kmeňmi a rodmi Moravy a Slovenska.“ Tato slova nebyla jen dobovou proklamací. Byla vyjádřením absolutního duchovního spojenectví, které žádný politický režim ani pozdější geopolitické rozdělení nedokázalo zničit (1:10:26).

Fyzické spojení: Štefánikův tunel a vzdor totalitě

O osmdesát let později dostala tato duchovní idea konkrétní technický rozměr. Stavba železniční trati z Nového Města nad Váhom do Veselí nad Moravou měla v novém Československu strategický význam (7:34). S délkou 2422,9 metru se tunel pod Polanou stal nejdelším meziválečným tunelem v zemi.

Stavba nesla hrdé jméno spoluzakladatele státu, generála Dr. Milana Rastislava Štefánika, jehož monumentální mohyla z bílého travertinu na nedalekém vrchu Bradlo shlíží na celý kraj.

Jenže totalitní komunistický režim se Štefánikova odkazu i moravsko-slovenských vazeb bál. Během tvrdé normalizace byl generál systematicky upozaďován. Z portálů tunelu byly barbarsky odsekány původní bronzové československé státní znaky a samotný tunel byl přejmenován – nejprve na Tunel pod Polanou a později na Myjavský tunel. Až v roce 1990 se na portály oficiálně vrátilo jméno muže, který se o vznik společného státu zasloužil nejvíce.

Že tyto příběhy neupadly v zapomnění, je zásluhou hrstky neúnavných nadšenců. Místní odbor Matice slovenské a především Muzeum Stará Turá vykonaly v poslední době neuvěřitelnou práci. I když se původní zcizené bronzové znaky z portálů nikdy nenašly, členové muzea a železniční nadšenci dokázali podle dochovaných historických fotografií vytvořit věrné umělé odlitky a osadit je zpět na své místo.

Hurbanovští matičiari vracejí historii život

Oživení historické paměti v regionu má v současnosti na starosti zejména Místní odbor Matice slovenské v Myjave pod vedením předsedkyně Blanky Kovarčíkové-Ušiakové. Ta úspěšně obnovila činnost organizace s více než stoletou historií a je zároveň vnučkou prvního myjavského starosty Martina Kovarčíka, který již 10. července 1921 při odhalování Prvého Štefánikova památníku na Myjave slavnostně slíbil věrnou ochranu tohoto dědictví.

Významným počinem místních hurbanovských matičiarů bylo uspořádání dvoudenních slavností v prostorách Múzea Slovenských národných rád v Myjavě. V rámci programu „Dějiny Slovanů v ženském zrcadle“ vystoupili významní umělci jako Jozef Šimonovič a národní umělkyně Ida Rapaičová, která přítomné ohromila přednesem Konštantínova Proglasu ve staroslověnštině. Součástí oslav byla i připomínka 105. výročí Prvého Štefánikova památníku na Myjavě, jedinečného oboustranného kubistického monumentu z roku 1921.

Kromě organizace akcí předsedkyně Blanka Kovarčíková-Ušiaková přispívá k uchování národního povědomí také literárně – je autorkou oceňované monografie věnované soukromému životu zakladatele našeho státu s názvem Lásky Milana Rastislava Štefánika.

Apel: Nezapomínejme na to, co nás spojuje

Tento čin je jasným vzkazem pro naši generaci. V dnešní době, kdy se opět staví pomyslné zdi, by bylo naprosto vhodné a důstojné připomenout si toto fyzické i duchovní spojení našich zemí vyhlášením významného památného dne.

Dějiny Moravy a Slovenska v okolí Javorníku, Vrbovců a Myjavy nejsou jen kapitolou v učebnicích dějepisu. Jsou živým důkazem toho, že přátelství, společné hodnoty a touha po svobodě dokážou překonat jakékoli pohoří, politickou zvůli i samotný čas. Nezapomínejme na to.

---

Oficiální prameny a odkazy pro další objevování:

• Matica – holubica mieru – Oficiální reportáž o dvoudenním vzpomínkovém podujatí, obnově prísahy dobrovolníků a holdování ženským osobnostem slovenských dějin v Múzeu SNR: Článek na Matica.sk.
• 105. výročí Prvého Štefánikova památníku – Detailní historická zpráva o zrodu, záchraně před komunistickou likvidací a unikátní kubistické architektuře prvního monumentu M. R. Štefánika na Myjavě z roku 1921: Článek na Matica.sk.
• Videozáznam z oslav na Myjavě – Kompletní videozáznam z pásma dějin, vystoupení dobrovolníků ze結iny Javorník a Žriedlovej doliny a recitace Idy Rapaičové v Múzeu SNR Myjava: Sledovat na YouTube.
• Knižní tvorba – Profil monografie a struktura literárního díla předsedkyně místního odboru: Kniha Lásky Milana Rastislava Štefánika na Matica.sk.

---